Anonymní dotazy: Nerada se vracím a vzpomínám

Nevím, kde začít se svým příběhem a jak s ním naložit. Nerada se vracím
a vzpomínám na to, co se odehrálo a s čím jsem se potýkala, ač to je asi špatně. Nicméně teď, jak já říkám, funguju.
Ale každý den je něčím náročný a Vaše odvaha mě inspiruje. A je v tom i zvědavost, zda bych se i já mohla posunout a říci, že zvládám to, co prožívám.
A jsem v rovnováze a pevně na vlastních nohou.
Chci se inspirovat a zkusit se posunout někam dál.

Ze života ( Lea 35let)

Moc ráda Vám nabídnu inspiraci. Jde o hodně osobní a citlivé prožitky a je na Vás, kam mě pozvete, nakolik se mi budete chtít otevřít.

Máte pravdu, že vracet se k těžkým chvílím je velmi obtížné a bolestivé. Nemusíte zacházet do detailů, nebo třeba časem, podle toho jak sama uznáte. Jsem peer konzultant. Tzn. člověk se zkušeností, který neradí, ale inspiruje. Všechna rozhodnutí jsou ve svobodě na Vás.

Ráda bych Vám vysvětlila základní princip psychické nemoci. Tak, jak se na to díváme my, kteří přispíváme k reformaci psychiatrické péče a usilujeme o lidskost a úctu k nemocnému člověku. Je důležité své situaci porozumět.

Z mého pohledu jsou důležité tři oblasti:

1.Psychicky nemocný člověk má narušenou chemii v mozku.

Jeho mozek není tak vyživován, jak má správně být a medicína (psychiatrie) umí toto narušení léky doplnit. Proto je velmi důležité v první řadě vyhledat odborníka a svěřit se mu do péče. Otázka volby lékaře a důvěry k němu je velká kapitola.

2.Každá psychická nemoc má svůj důvod, spouštěč.

(traumatický zážitek, dlouhodobý pobyt v nezdravém prostředí, necitelné zacházení, nezdravý vývoj osobnosti, životní tlak…ap.) Na základě toho se v našem podvědomí utvořila citlivá, nebo přímo bolavá místa. My už o nich možná vůbec nevíme, nebo tušíme, ale nechceme se k tomu vracet. Přesně jak píšete. Tato místa ovšem sama nezmizí. Není ale také nutné do těchto míst pouštět kdekoho. Tato místa potřebují odbornou péči terapeuta, který Vám je pomůže rozklíčovat a ošetřit. Pak nad Vámi ztratí moc. Výběr terapeuta je také zásadní.

3.Nemocný je stejný člověk jako ostatní.

Nemoc mu nebere inteligenci, neničí mu charakter. Takový člověk je přikryt závojem nemoci, který ho paralyzuje a okolní svět mu nerozumí. Ale uvnitř jsme to stále my! Je nás mnoho na stejné vlně a můžeme se vzájemně povzbuzovat, inspirovat, upevňovat a získávat rovnováhu pro svůj život. 🙂

Rozumím Vám a chci Vás povzbudit k odvaze. Cesty zotavení jsou různé a každý máme šanci, když se rozhodneme a jdeme do toho aktivně.

Pokud budete chtít, víte, kde mě najdete. 🙂 Postupně bych ráda na svém webu nabízela více a více inspirace pro práci sám/a na sobě, která vede ke spokojenějšímu a plnohodnotnému životu.

Těším se na další Vaše dotazy, nebo sdílení. 🙂