Se psaním jsem začala vlastně dávno.
To byli ještě naše děti malé. Psala jsem deník za deníkem. Byl to můj způsob jak se vyventilovat ze všech svých emocí, obav a očekávání.
Moje deníky jsou důkazem mnoha etap mého života.
S ohlédnutím zpět, když si čtu své řádky dnes, vidím své úspěchy a pády. Vidím chyby, které bych dnes už neudělala. Vidím stále to otevřené srdce, které už po tisící nevydrželo stát v koutě a ozvalo se se svým názorem … a dostalo tvrdou kritiku.
Proto mě napadlo, nepiš si jen pro sebe, ale poděl se o své chyby, životní dřinu. O svá poznání, svá pochopení o moudrost, která vyrostla na těžkostech. Ukaž kam tě tvá rozhodnutí dovedla, na co jsi hrdá a děkuješ za to a co je pro tebe těžké odpustit si sama sobě, nebo druhým.
Život nepřináší jen zářivé okamžiky, vyhrané bitvy, úspěch a pohodlí.
Dnes se to vše sice kolem nás tak tváří, ale jednou musí realita dostat nohama na zem každého.
Všichni jsme obyčejní lidé, narodili jsme se nazí. Přišli jsme na svět s určitou výbavou, která nám má dobře posloužit během života.
Všichni budeme jednou staří, budeme den ode dne slábnout, budeme rekapitulovat svou cestu… budeme vidět čím byl náš život naplněn. Jaká to bude podívaná? Všichni jsme smrtelní.
Ne každou etapu života v mém deníku bych vám přála číst.
Někdy se můj deník stal mým hromosvodem. To jsem mu pak nandala co se do něho vešlo. Jindy jsem mu kňučela a brečela na rameni… nebo naopak si vypisovala svou radost a díky!
Psychika je složitá věc. Má několik rozměrů.
Je to prostor:
prožívání, chování, vědomí, nevědomí
Naše prožívání
Zažíváme nepřetržitý sled situací. Stále se něco děje. To co prožíváme, pociťujeme je vnější svět, stav našeho těla, nebo stav naši mysli. Tak nějak to s námi hýbe, probíhají v nás různé emoce. Prožíváme minulost, přítomnost i budoucnost.
Často slýcháváme: “Žij, prožívej přítomný okamžik.” Je to velká moudrost.
Pro svou vyrovnanost potřebujeme i otevřenou budoucnost, určitou životní perspektivu. Určitý směr, jasný cíl, kam toužíme dojít.
Naše chování
To, co děláme, v čem jsme aktivní, jak reagujeme, to má také své kličky a svá zákoutí. Některé naše chování je vědomé, úmyslně na něčem pracujeme, něco zařizujeme. Někdy ale za své chování tak trochu „nemůžeme“. Jde o naše neplánované, podvědomé reakce, které překvapí někdy i nás samotné. Co to způsobuje?
Naše chování, naše řeč může být otevřená, řekneme to přímo. Někdy nás může prozradit, nebo naopak vysvobodit naše řeč těla. Je to na nás zkrátka vidět.
Naše vědomí
Jde o naši bdělost, jasné uvažování, plnou soustředěnost.
Sledujeme sami sebe a okolní prostředí. Ovládáme sami sebe a okolní prostředí. Zajímáme se o nové věci. Udržujeme vztahy s lidmi. Plánujeme si aktivity, pracujeme na svých projektech. Staráme se o děti. Odpočíváme. Pečujeme o své zdraví… Zkrátka, máme to pod kontrolou. 😊
Naše nevědomí
To jsou naše zážitky, zkušenosti, které byly po určité době zapomenuty, ale stále nás ovlivňují. Za tyto zážitky, zkušenosti jsme tehdy byli trestáni, nepřijímáni, odsuzováni. Naše podvědomí si to pamatuje. Nepříjemný pocit z těchto zkušeností se nám vybavuje při stresu, únavě, neúspěchu, nebo principiálně podobných situacích.
Nevědomí jsou také určitá přání a tendence, které v sobě máme zakotveny, převzali jsme je od svých rodičů a jiných příslušníků rodiny.
Psychika je mechanismus, který v nás probíhá
Není možné ji mít ve svých rukou. Je neuchopitelná, nepochopitelná rozumem.
V roce 2006 začaly problémy s psychikou mně. Nejdříve šlo o obrovskou únavu, pak se přidala úzkost, tíživý pocit na hrudníku (jako by vám někdo na hrudník položil kámen) a tím pádem přišly obtíže s dýcháním.
Tenkrát jsem dostala od svého terapeuta úkol, psát si deník a známkovat si jednotlivé dny.
Zmatený stav těla a mysli se musí někde začít rozmotávat…
Deník pomůže zachytit opakované pocity, opakované reakce, souvislosti skrze které dochází k podvědomým reakcím.
Je to možnost poznávat sami sebe. Můžu určitě doporučit. 🙂
Jsem šťastná, že jsem se díky svému báječnému muži neztratila.
Kéž bychom byli nadějí všem, kdo touto zkouškou procházejí. Zveme vás k našemu společnému projektu: “PEVNĚ A V ROVNOVÁZE NA VLATNÍCH NOHOU”
Můj příběh si přečtete zde:https://jirinkajirkova.cz/muj-pribeh/