Co to znamená být „normální“? Norma.
Každý si musíme pro svůj život najít „svou normu“.
Když vám někdo tvrdí, že něco je normální, vnucuje vám svou vlastní normu. To, že vám nesedí, co se kolem vás děje není špatně. Naopak! Vnímáte, že něco není v souladu s „vaší normou“.
Dnes se lidé ohánějí tím, že normální je, co dělají všichni. Ale to není „normální“, ale běžné. A navíc, ta skutečnost, že to dělají všichni, spíš ukazuje na neoriginalitu jednání každého člověka. A to není přirozené!
Pro mě bylo téma „normálnosti“ velmi těžké. Právě ten pohled: „Dělají to všichni!“ Už od malička jsem viděla věci jinak než většina lidí.
„Tak to je se mnou něco špatně!“
Jak jsem postupovala životem, bylo mé dilema silnější a zamotanější.
„Jak to, že když s velkým úsilím připravím příležitost k společenské akci (setkání se svými vrstevníky). Nakonec je akce zneužita.
Sebevědomí jedinci se baví na úkor méně průbojných lidí, včetně mě?
Beru věci poctivě a ten, kdo nemá problém podvádět, je o mnoho kroků přede mnou.
Jak to, že se toto bere za normální?
Jak to, že já nejsem v očích lidí jako poctivá, ale jako hloupá?
Tak tady něco nehraje! Slovo „NORMÁLNÍ“ už není normální! 
To budu raději „HLOUPÁ“ než „NORMÁLNÍ“ !
Každý jsme přišli na svět jako originál. Nenajdete naprosto stejného člověka. Ale můžete najít duši podobnou té vaši. Vnímáte věci stejně. Máte podobnou citlivost, podobnou hloubku …
Podobné duše si mohou být vzájemně velkou oporou při hledání své vlastní normy. Já vím, není to snadné svou normu najít, a ještě k tomu si ji obhájit před světem.
Bylo pro mě důležité, co si myslí druzí
Chtěla jsem být člověk, který má hodnotu, který může být inspirací … Proto můj život velmi určovali názory druhých. Měřila jsem se podle lidí kolem mě.
POZOR! Životní past
Těch pastí jsem měla ve svém životě spousty a o mnoha jsem nevěděla. Pak se nemusím vůbec divit, že se mi těžce žilo.
Chtěla bych Vás povzbudit ve chvílích, kdy si přijdete „nenormální“. Vím, jak jsou tyto okamžiky těžké, ponižující, jak dokážou člověka stahovat do temnoty.
Podržte se hlavní myšlenky:
"Neexistuje norma, která platí na každého člověka.
Radujte se ze své rozdílnosti, to je totiž velmi dobře, znamená to, že v sobě vnímáte svou jedinečnost. Jste zkrátka úžasní, originální. Nejste davový člověk. Jste na té nejlepší cestě najít svou „normu“!
Takže, když to zase přijde.
Zkuste se zhluboka nadechnout a dlouze vydechnout. Zarazit tak automat svého myšlení a vzít to do svých rukou. Otočte své myšlenky sami k sobě. Přestaňte se soustředit na člověka, který vás tlačí do své normy. Klidně ho nechte v jeho omylu.
Svou pozornost zkuste zaměřit na to, co se odehrává ve vás. Prověřujte své pocity. Co to spustilo, co se vás dotklo? Co neodpovídá „vaší normě“? Přesně tam je ten správný směr k vaší originalitě.
A to je velká věc! Velké poznání, důležitý posun k vaší rovnováze.
Někdo si možná řekne, to je blbost, takhle to nezměním. Ano, může se to tak zdát.
Je to malý krůček a ten rychlou změnu nepřinese. Poznat sám sebe je dlouhá cesta, vyžaduje trpělivost. Velkou pomůckou je si svá poznání zaznamenávat. Postupně totiž zjistíte, že když jdete kousek po kousku, časem ujdete obrovský kus cesty.
Není důležitá rychlost, ale ta skutečnost, že postupujete vpřed. Nechceme přece zůstat stát a ještě hůř, ustupovat, couvat, nechávat se pohlcovat temnotou.
Pojďte to zkusit spolu se mnou.
Trénuju tento postoj každý den a raduju se z každého posunu. 😊 Budu moc ráda, když se se mnou podělíte o Vaše krůčky a nová vnímání.
Nezdá se ti vtipné, jak se den za dnem nic nemění, ale když se ohlédneš zpět, všechno je jiné… (C.S. Lewis )
Podařilo se mi po 40-ti letech dostat pod kontrolu svou psychiku,
která byla stále tvrdě zatěžována a já nevěděla čím?
„Kéž bych byla nadějí všem, kdo touto zkouškou procházejí.“
Můj příběh si přečtete zde:https://jirinkajirkova.cz/muj-pribeh/