Má psychiatrička mi předepisuje léky, víc nic.
To je dobrý důvod k zamyšlení. Chápete správně, že je to málo.
Léky jsou samozřejmě velmi důležité a je to první krok, který je třeba zajistit ve chvíli, kdy se ozvou akutní psychické těžkosti.
Léky jako antidepresiva, psychotika … jsou na dlouhodobější užívání. Vyrovnají nám v těle hladinu chemie, která se nemocí rozhodila. Jde vlastně o první pomoc v akutních stavech.
Ve chvíli, kdy si naše tělo zvykne a hladina chemie se uklidní, přijde stabilnější období, kdy je čas postoupit s léčbou dál.
Léky sami o sobě totiž nemoc nevyřeší, jen nás drží v hladině, kdy je život snesitelný. Tím to bohužel do nedávna končilo.
Nikoho nezajímalo, co s námi bude dál. Jak to vše vnímáme. Byli jsme “odepsaní”. Okolí se k nám začalo stavět, jakoby jsme to už ani nebyli my, jakoby jsme se stali hloupými, neschopnými, divnými, “blázny”. To nemusím popisovat. Každý, kdo má zkušenost s psychickou nemocí ví o čem píšu.
Teď to bude znít možná tvrdě,
ale když jsem se na nemoc začala dívat z tohoto úhlu, daly se věci konečně do pohybu:
Psychická nemoc nejde vyléčit, ale můžete se z ní zotavit natolik, že s ní žijete spokojený, plnohodnotný život.
Důvod, příčinu, proč dochází k psychickým výkyvům je třeba hledat. Protože pokud dojde v životě k dalšímu negativnímu impulsu, nebo náročnému období, může se stav vrátit do akutní fáze, nebo i prohloubit.
To znamená, že pokud už nejste v akutním stavu je vhodný čas hledat psychoterapeuta. Odborníka, který bude ošetřovat vaše podvědomí. Důvod a příčina vaši nemoci je totiž právě tam.
Potřebujete celistvou péči. Je spousta aspektů, které mají na vývoj nemoci vliv. Proto je tak těžké dostat ji pod kontrolu. Jde o dlouhodobý proces. Nicméně „zotavení“ je možné!
Jsem ráda, že Vám mohu nabídnout informace získané vlastní zkušeností.
Reforma psychiatrické péče začala v Čechách až v roce 2013.
Možná Vás to šokuje, ale je to tak. První změny v léčbě jsou vidět za poslední tři roky. Do té doby byla česká psychiatrická péče děsivá a nezvratná. Člověk neměl dovolání.
Já osobně v tom vidím důvod, proč mi trvalo 40 let, než jsem se zotavila.
Přestože dělníci reformy pracují na plné obrátky, stále je nedostatek informací a odborníků. Obzvláště velké léčebny jedou hodně po staru.
Zásadní změny, které reforma přináší je osobní přístup a úcta k pacientům. Přináší snahu o jejich kvalitnější život – holandská myšlenku „Recovery“. (v překladu „zotavení“)
Když jsem přemýšlela o tom, co mi pomohlo dostat psychiku pod kontrolu, byla to harmonie mezi:
- Psychiatrickou péčí – nastavení správných léků
- Terapeutickou péčí – odborně vedený rozhovor o mém „životním dramatu“
- Doprovázející osobou – chápajícím člověkem, který se mnou šel životem
V rámci reformy dnes postupně vznikají po celém území Čech další a další „Centra péče o duševní zdraví.“
Snaha těchto center je shromáždit odborný team, který může svým klientům nabídnout celistvou péči. (Zažila jsem v minulosti problém v léčbě kvůli rivalitě mezi psychiatrem a psychoterapeutem. Každý mi říkal něco jiného.)
V centrech se odborníci vzájemně podporují a doplňují. Vše napomáhá k co nejhladší cestě vašeho zotavení.
Což vidím jako průlom. Existují již místa, kde nemocný může dostat informace, pomoc třech bodů o kterých jsem psala, ale i mnoho dalších.
Medicína umí usměrňovat nemoc jen podle měřitelných projevů.
Porovnává symptomy a hodnoty vašeho fyzického zdraví, které se bud lepší, nebo horší.
Neřeší však jak vám ve skutečnosti je. Jakou kvalitu života máte. Co je pro vás možné a zvládnutelné… Nemocného nezajímá, zda je to v grafech lepší, nebo horší, ale co s ním bude?
Jak má žít… ?
Naštěstí je tu “Recovery”.
Práce center duševního zdraví je na této myšlence postavena. Vede nemocného, aby více než nemoc, řešil kvalitu svého života. „Otevřel dveře“ novým možnostem.
Když přijmeme, že k nám nemoc patří a postupně ji dostaneme na úroveň, že nám téměř nepřekáží, dostaví se mnoho nových poznání a uklidnění.
Chtěla bych vás povzbudit a vyzvat k „cestě zotavení“. Tak můžete sobě pomoci nejvíce vy sami.
Na „zotavení“ se dá nahlížet z mnoha úhlů pohledů. Každého z nás může tížit jiný aspekt života.
Zatímco pro jednoho člověka je počátkem jeho zotavení to, že dokázal přerušit vztah, který mu ubližoval, pro jiného je to například to, že dostane příležitost využívat svého potenciálu, i když byl toho domnění, že je ve svém životě odsouzen ke konání činnosti, jež ho nijak nenaplňují.
Takových, navzájem velmi odlišných příkladů, může být nekonečně. Každý ovšem vede ke stejnému cíli, ke spokojenému životu.
Věřte, že ta „vaše cesta zotavení“ se také postupně vyklube. Rozhodnout se pro ni ale musíte sami a vyhledat odbornou pomoc.
Ráda vám budu inspirací, chápajícím člověk, který s vámi půjde životem.
Jsem šťastná, že jsem se díky svému báječnému muži neztratila.
Kéž bychom byli nadějí všem, kdo touto zkouškou procházejí. Zveme vás k našemu společnému projektu: “PEVNĚ A V ROVNOVÁZE NA VLATNÍCH NOHOU”
Můj příběh si přečtete zde:https://jirinkajirkova.cz/muj-pribeh/